Analýza českého průmyslu

díky našim expertním průzkumům získáte náskok před konkurencí

Naši expertizu máme podpořenu daty. Na čtvrtletní bázi pro vás realizujeme průzkumy mezi řediteli výrobních podniků, zástupci českých obchodních komor, konfederací a sdružení, akademie a v neposlední řadě i vlády. Analýzy se pravidelně účastní  několik set respondentů a obsahuje přesná data a různé názory na současný stav a budoucí vývoj českého zpracovatelského průmyslu, predikce budoucího vývoje. Zajímají nás i digitální kompetence, digitální zralost a úroveň datové integrace ve výrobě. 


Analýzu českého průmyslu a Barometr českého průmyslu publikujeme čtyřikrát ročně vždy u příležitosti Národního průmyslového summitu a online diskusního pořadu Barometr českého průmyslu. 

Barometr českého průmyslu  - červen 2021 

1
Očekávaný
vývoj segmentu

Po těžkém období roku 2020, kdy český průmysl zaznamenal po mnoha letech pokles, se v tomto roce můžeme těšit opět na oživení našeho nejvýznamnějšího sektoru ekonomiky. Ředitelé průmyslových firem očekávají v tomto roce růst ve výši 4,1 %. Dařit by se průmyslu mělo i v roce příštím – pro rok 2022 predikují průmyslové společnosti další zvýšení výkonu sektoru, v průměru o 4,8 %.

2
Tržby z exportu

Tržby průmyslovým firmám v tomto roce opět porostou – ředitelé očekávají jejich zvýšení v průměru o 7,5 %. Větší nárůst očekávají velké firmy (růst 8,8 vs. 6,5 % malé a střední podniky). Také export průmyslových výrobků čeká v tomto roce oživení – předpovídán je jeho růst v průměru o 6,4 %. Velkým firmám by se přitom tržby z exportu měly zvýšit téměř dvojnásobně než těm malým a středním (očekávané zvýšení o 8,3 vs. 4,8 %).

3
Ceny, zisk
a růst nákladů

Průmyslové firmy si přes nárůst nákladů komodit a materiálů většinou drží ziskovost (potvrzuje 53 % ředitelů). Třetině (28 %) firem bude zisk v tomto roce růst a pouze pětina (19 %) se bude muset vyrovnat s jeho poklesem. Polovina firem (50 %) bude v tomto roce zvyšovat své ceny, v průměru o 6 %. Pouze 8 % společností bude muset své ceny snížit.

4
Zakázky a kapacity

Většina firem (57 %) se aktuálně může těšit z většího objemu zakázek, než tomu bylo před rokem. Průmyslové firmy jsou zabezpečeny prací v průměru na 7 měsíců dopředu. Zakázky rostly jak velkým, tak malým a středním firmám. Polovina firem (47 %) očekává další příliv nové práce v příštím čtvrtletí tohoto roku. Přesto se dvě třetiny (68 %) ředitelů obává, že kvůli restrikcím spojeným s pandemií covid-19 přijde o potenciálně nové zakázky. Jako důvod udávají především nemožnost vycestovat
do zahraničí či se osobně potkávat.

5
Kapacity

V průmyslu se propouštět nebude, potvrzuje to naprostá většina (93 %) firem. Třetina z nich (36 %) by naopak ráda nabrala nové zaměstnance. Problém nedostatku kvalitních pracovníků se tak v průmyslu stává opět aktuální. Kapacitní vytížení zůstává přes nárůst zakázek přibližně stejné.

6
Cash flow a platební schopnost

Problémy s cash flow zatím firmy spíše nemají (potvrzuje 62 % firem), případně pouze částečné (uvedlo 31 % firem). Se zhoršení platební schopnosti svých zákazníků se musí vypořádat především malé firmy (80 %), velké firmy zaznamenaly tento problém pouze z poloviny (50 %).

7
Růst investiční aktivity

Většina firem (61 %) bude v tomto roce investovat více, v průměru o 23%. Budou to především velké firmy (65 %), které plánují své investice navýšit dokonce o necelou jednu třetinu (28 %). Malé a střední podniky budou o něco opatrnější, více investovat bude polovina z nich
(55 %), a to v průměru o jednu šestinu (17  %).

8
Dotace na inovace a digitalizaci

Dotace jsou lákavým prostředkem pro polovinu firem (42 %). Ředitelé by je využívali více, kdyby došlo ke snížení jejich administrativní zátěže, programy byly více přehledné a podmínky uplatnění se v jejich průběhu neměnily.

V souvislosti s plánovanými inovacemi v průmyslové sféře je třeba zvyšovat i prostředky plynoucí do výzkumných kapacit zde v České republice. Právě sem se bude soustřeďovat poptávka řady firem působících na českém trhu. Nejen funkční dotační programy, ale především synergie s vědeckými pracovišti pomůže nastartovat zásadní změny a transformaci českého průmyslu směrem k vysoké přidané hodnotě
prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT a místopředseda Rady pro vědu, výzkum a inovace
Nyní to vypadá, že máme z pohledu covid-19 to nejhorší za sebou. Tato pandemie napáchala a ještě napáchá obrovské škody. Náš průmysl se nutně musí transformovat a k tomu jsou potřeba nejen obrovské investice, ale i prostředí, které tuto transformaci podporuje. A toto prostředí by měl vytvářet stát. Bohužel, již nyní je zřejmé, že např. Národní plán obnovy, který mohl mít ambici toto prostředí významně podpořit, naprosto selhal a tématu transformace průmyslu, který má více jak 30% podíl na HDP, se v rámci jeho významu pro ČR věnuje zanedbatelně. Mám velkou obavu, že otevřené okénko, kdy by se dala transformace českého průmyslu nastartovat jako reakce na pandemii, bude státem zavřeno populistickými kroky a výdaji před volebním bojem.“
Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0
Je zřejmé, že koronavirová krize negativně ovlivnila investiční záměry mnohých firem. Často je postavila před dilema, jestli raději zmrazit investice, anebo propustit část zaměstnanců. Zároveň se ale opět "rozdávají nové karty", dochází k restrukturalizaci firem i celých odvětví. Vítězové budou ti, kteří se dokáží co nejrychleji novým trendům přizpůsobit, kteří budou již nyní efektivně investovat do své transformace a digitalizace činností.
Patrik Pražák, ředitel velkých korporátních klientů České spořitelny, a.s.

Záznam diskuse nejnovějšího Barometru českého průmyslu z 10. 6. 2021